Hodnocení utkání Áčko – Hlubočky „B“:
Další mistrovské utkání v domácím prostředí, ve vzduchu byla cítit touha po 3 bodech, večerní vinobraní a chuť burčáku. Na soupeře jsme byli jako tým připraveni, po fyzické i taktické stránce, hráči dostali informace o soupeři, s respektem ke každému týmu, v sestavě dochází k minimálním změnám. Automatismy fungují, pokyny zněly jasně, od první minuty vyvinout tlak na soupeře, repressing, držet se na míči, zlepšit přechodovou fázi, osobní souboje, zapojit krajní hráče, vyvarovat se chyb v defenzivě, v systému 4-2-3-1 zavírat střed hřiště. Daří se nám tlačit soupeře přes náběhové hráče, důležitou složkou v naši hře je čisté odebíraní míčů v přechodové fázi Hluboček. Ujímáme se vedení, začínají se objevovat a projevovat brankové příležitosti, na kterých už pracujeme rok, individuálně v utkání dominujeme, v okresním přeboru chyby byly a budou, i my si vybíráme tu svou a hráči ve špatném defenzivním postavení a nedůrazu inkasují zbytečný vyrovnávací gól. Náš tým nemá problém se vrátit do zápasu, hráči plní taktický plán a po mnoha 100% šancích zvyšujeme vedení. Dalším střelcem branky Béďa, v úzkém kruhu Bedřich známý taky jako vyhledávaný stavitel rodinných domů, po vstřelení branky se rozbíhá, sprintuje v rychlosti Bolta a po 100m, kdy ani diváci, ani hráči, ani realizační tým neví, co se děje, zda je to nějaká nová oslava gólu, ne! Přichází nevídaná událost, (kterou já jsem za své trenérské působení ještě nezažil) Bedřich přebírá krabičku, ač značně zadýchaný kleká před svou milou a přichází krásná a dojemná chvíle před zraky všech a požádá svou dívku o ruku, prstýnek se třpytí až v Nákle. Všichni slyšíme „ANO“, toto je život, jsou chvíle a činy, které jsou víc než fotbal, je to nejvíce, vyznat své budoucí manželce lásku, tady smekám a přeji jim vše dobré a krásné v životě.
Už první půle ukázala, že domácí tým bude nadále obléhat hostující polovinu hřiště a budou se tlačit do gólového navýšení skóre, přestávka není jen o doplnění rychlých cukrů, v podobě banánu a čokolády, opět hlasovou a důraznou rétorikou nabádám hráče k odstranění zbytečných zrát míče, zlepšení volby přihrávek, mít trpělivost v koncovce, dál se tlačit křídelním prostorem, důraz a zdravá agresivita hráče dovede k večerní oslavě vína a ke klidné neděli. Rozhodčí nám zdůrazňuje, že je v redukční dietě a že úbytek na váze je přece vidět, ale k většímu pohybu na hřišti to nevedlo, čekal jsem, že bude blíž k zákrokům a že chůzi vymění za běh, nestalo se tak, z 30m píská penaltu,budiž, na náš výkon to nemělo žádný vliv, šli jsme hladově po další a 4.výhře v řadě. Poté přišla gólová smršť, opět kolem 65. minuty dominujeme fyzicky, kde týmy odpadávají, my začínáme ještě přidávat, zapínáme turbo a krásné akce přináší zasloužený výsledek, v dějinách fotbalu v Příkazích ojedinělý, tady je na místě si zdůraznit určité důležité zjištění a konstatování: 1)Již máme své DNA 2)tým má svou vnitřní a herní a fyzickou sílu 3) proměna celého týmu „A" začíná mít svou tvář, tvář mladého týmu, který bude mít vždy respekt před soupeřem, tým která ví už dnes, že tvrdá tréninková práce přináší ovoce, nejsme lídr soutěže, jsme tým, který bude vždy bojovat za klub, za obec a je jisté, že cestu kterou jsem začal, není zdaleka u konce, čeka nás spousta práce, spousta proher a právě prohry jsou motivaci za další touhou makat a užívat si více vítězství. Hledal jsem přirovnání sobotního výsledku a našel: 11:2 byla výhra ve florbalu ve Finsku, 11:2 byla výhra v pozemním hokeji v Indonesií a poslední, co jsem našel za sobotu byla výhra 11:2 ve vodním pólu v Rumunsku, toť vše a no pak jsme tedy MY! Děkuji hráčům za přístup v utkání a za práci, která vedla ke 3 bodům. Je další týden, euforie vyprchá a ve středu nás čeká další match a to těžký soupeř, soubojové tvrdé utkání, ve středu nepůjde o skóre, ale o boj a doufám fair play zápas.
Tréňa
